Hobby

Pěstování bonsaje

Bonsaje patří mezi nejkrásnější živé ozdoby nejen bytů, ale i zahrad, balkónů a teras. Jsou to vlastně miniaturizované stromy podle japonské typologie, vytvořené na základě pozorování stromů v přírodě tak, jak je vidíme v nejrůznějších podmínkách a v různých situacích.Aby vynikla krása a tvar pěstované rostliny, potřebujeme pěknou bonsajovou misku. Ale bonsaj není rostlina, která je do takové misky zasazená. Bonsaj teprve z takové rostliny tvarováním, redukcí kořenů a drátováním postupně vzniká.

Základní pravidla úspěšného pěstování

Pěstování bonsají vyžaduje určité zkušenosti, velkou trpělivost a hlavně talent pro tvarování rostliny. Nejde totiž o tzv. genetické rostliny, ale o skutečné miniaturizované stromy, které i ve vysokém stáří tvoří nepatrné přírůstky, a proto musejí být pravidelně systematicky prořezávány, aby zůstaly malé.

Již při výběru druhu rostliny musíme mít jasnou představu o konečné podobě budoucí bonsaje. Pro pěstování jsou vhodnější listnáče s malými listy a nebo jehličiny s krátkými jehlicemi. Venkovní druhy rostlin pěstujeme na balkóně, venkovních partiích oken, na zahrádce, terase apod. V žádném případě je nesmíme pěstovat v bytech, protože by po krátkém čase uhynuly. Jde především o smrky, borovice, olše, duby, některé druhy javorů, břízy, babyky, lípy, habr, buk aj. Pro pěstování v bytech jsou vhodné především fíkus benjamina, rozmarýn, myrta, granátové jablko, muškát, ibišek, různé druhy citrusů, fuchsie, bambus, citrusů aj. Pěstované bonsaje vyžadují optimální osvětlení. Nádobu občas otáčíme, aby rostliny nerostly jedním směrem. Vlastní pěstování na rozdíl od tvarování není náročné.

Volba nádoby a úprava stromu
Velikost koruny stromu je pro nás základním vodítkem k určení velikosti nádoby. Ta se totiž stane také regulátorem růstu, a proto má být co nejmenší. Každá nádoba musí mít odtokový otvor. U menších stačí jeden, u větších nádob je zapotřebí dvou až tří otvorů. Redukce počtu a délky kořenů je prvním zásahem, jímž zahajujeme miniaturizaci stromu. Před vsazením do nádoby sestřihneme všechny kořeny tak, aby jejich celkový obrys byl kruhový. Potom odstraníme některé silnější kořeny. Prohlédneme korunu a v místě, kde jsou větve příliš husté, nevhodné větve zkrátíme nebo i odstraníme.

Směs zemin
Pro většinu jehličnatých stromů připravujeme standardní směs z lesní borové hrabanky, borové nebo smrkové drcené kůry, drnovky a hrubšího písku. Směs se mísí 1:1:1. Pro listnaté keře a stromy se nejčastěji používá směs drnovky, rašeliny a písku v poměru 1:1:3. Pro rostliny vřesovištní je vhodná směs drnovky, rašeliny a písku v poměru 1:3:1:1. Pro pokojové bonsaje používáme v podstatě dva druhy zemin a to buď rašelino-jílovité substráty, které obsahují velmi málo živin a jsou k dostání v obchodech, nebo půdní substráty, v nichž převládá směs drnovky s příměsí rašeliny, písku, listovky s přídavkem pařeništní nebo kompostové zeminy.

Sázení a zálivka
Na dno misky dáme nejprve na odtokové otvory hustou síťku a nebo větší kámen, pak nasypeme asi 1 cm vysokou vrstvu hrubšího písku jako drenáž, dále slabší vrstvu navlhčeného substrátu, na něj umístíme stromek, a kořeny pečlivě rozprostřeme. Jednou rukou stromek přidržíme a druhou zasypáváme kořeny směsí zemin, palci mírně kolem rostliny a při okraji misky přimáčkneme. Pokud stromek nestojí pevně v nádobě, zpevníme jeho stabilitu kameny nebo dráty, které musíme upevnit na nádobu. Naučit se odhadnout míru zálivky není snadné. Velké bonsaje vyžadují v létě až 2 litry vody, zaléváme je dvakrát denně. Drobné bonsaje zaléváme i několikrát denně. V zimním období zaléváme jednou týdně. Jsme-li ještě nezkušení, řídíme se barvou substrátu a přiložením ruky na vnější stranu nádoby. Když substrát na povrchu vysychá, začne být světlejší. Je-li substrát dost vlhký, vypařuje se, a tím se jeho teplota snižuje. Ruka přiložená k nádobě vnímá chlad.Pokud je zemina v nádobě příliš vyschlá, ponoříme rostlinu do nádoby s vodou, a pokud voda bublá, rostlinu v ní necháme. Jakmile bublání ustane, máme jistotu, že substrát je důkladně provlhčený. Zaléváme buď časně zrána, nebo v pozdním odpoledni, aby rostliny stačily do večera oschnout. Pokojovým bonsajím obvykle stačí důkladná zálivka dvakrát týdně.

Umístění a přihnojování
Přes zimní období umisťujeme bonsaje do skleníku, pařenišť nebo světlých sklepů. Pokojovým bonsajím se daří na oknech směřujících na východ, jihovýchod nebo jih. Okna směřující na západ jsou méně vhodná rostliny v nich trpí velkým úpalem. Nemáme-li tedy jinou možnost umístění, rostliny musíme přistiňovat. Jsou-li rostliny v nádobě dobře prokořeněné, začneme je přihnojovat. Používáme plnohodnotná hnojiva ve vhodném složení. Rozhoduje přístup vzduchu do substrátu, teplota a půdní reakce. Začínáme přihnojovat po přesázení za 3 až 4 týdny, podle druhu rostliny. Rychlerostoucí bonsaje přihnojujeme častěji od začátku března až do konce srpna, pravidelně každý desátý den. Nikdy nehnojíme čerstvě přesázené rostliny, nemocné nebo ve stadiu klidu! Můžeme použít i univerzální hnojiva. Od začátku jara používáme hnojiva s větším obsahem fosforu a draslíku, abychom podpořili vyzrávání výhonů i případnou násadu květů pro příští rok. V zimě nehnojíme vůbec. Pro zdárný růst rostlin je výhodné vzájemně střídat hnojiva kapalná s granuláty.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.